Česká brána Klikni: Hrad Bezděz Klikni: Městská kulturní zařízení - Knihovna V. Holana Klikni: Radnice - Městský úřad Mařatkův pomník Na Stráž Klikni: Římskokatolická farnost Bělá pod Bezdězem Zámek Bělá pod Bezdězem hlavička
šipka
šipka
šipka
šipka
šipka
ZÁMEK
MUZEUM PODBEZDĚZÍ

Informační centrum s expozicí dětské manufaktury

Foto
Informační centrum.
V prvním nadzemním patře našlo své místo Informační centrum a výstava Dětská manufaktura na bělském zámku, která nás přenese do druhé poloviny 18. století. Právě v této době se tu nacházela továrna a výchovně vzdělávací ústav, který by se dnes asi mohl jmenovat Střední odborné učiliště s dětským domovem, diagnostickým ústavem a nápravným zařízením pro příživníky. V prvním nadzemním i podzemním patře jižního a jihozápadního křídla byla jídelna, kuchyně, pekárna, spíže, sklady a sklepení. V tomto duchu se snažíme celý prostor vybavit. Nechybí ani kancelář mistra (faktora) a dílna s kolovraty, stavem a tiskařským lisem, kde si můžete roli chovance tohoto zařízení vyzkoušet.

Informační centrum s expozicemi sídlí v prvním nadzemním a podzemním patře jihozápadního křídla zámku v Bělé pod Bezdězem. Jedná se o nejstarší část této největší jmenovité kulturní památky na katastrálním území města. Na místě původního vrcholně gotického hradu byl vystavěn po husitských válkách hrad pozdně gotický, ze kterého se nejlépe dochoval právě dvoutraktový palác zakomponovaný do jihozápadního křídla zámku. Palác byl renesančně i barokně přestavěn, přesto jsou tu gotické konstrukce dosti patrné, jak v síle obvodového zdiva do výše prvního patra, tak v ostění oken i dveří a valených klenbách v suterénu.

Majitel bělského panství Vincenc z Valdštejna se zde rozhodl spolu s hrabětem Františkem Kinským a komerčním inspektorem Bockem založit dětskou manufakturu. Snahou podnikat (stejně jako většina šlechticů té doby) chtěl zlepšit svou ne úplně dobrou finanční situaci. A tak v roce 1765 začal s úpravou zámku. 21. dubna 1767 byla konána slavnost k otevření a posvěcení továrny, které se účastnili i zástupci významné šlechty v Čechách.
Manufaktura byla umístěna v zámku, kde bylo zaměstnáno 81 dětí, které zde měly pracovat po dobu 7 let, poté měly dostat peníze do začátku a na podporu rozvoje vyučeného řemesla.
Manufaktura však neprosperovala tak, jak si Společnost představovala. Náklady na provoz byly vysoké, a tak nezbývaly peníze na splácení částky 8000 zl., které Společnosti byly zapůjčeny do počátku podnikání. Ústav musel bojovat také s neporozuměním, nepřátelstvím ba i štvaním, které vznikalo i mezi fabrikanty (tj. mistři dílovedoucí), někteří dokonce poškodili ústav a utekli. Konkurence vyráběla špatné zboží (např.: sváté obrázky s barevnými vousy apod.), které vydávala za bělské. I mezi členy Společnosti vznikal rozpor, tak až strýc Josef Jan Maxmilián Kinský obnovil vedení s novými inspektory Candonim a Calvinem, kteří nahradil inspektora Bocka, jenž zpronevěřil peníze, které Marie Terezie Společnosti půjčila. Dokonce inspektor, který přijel r. 1769 na kontrolu, nenašel žádné účetní knihy ani doklady, jak bylo s penězi naloženo. Z původního počtu zapsaných dětí se jich zde při kontrole nacházelo jen 18, ostatní prý z důvodů těžkých prací, nedostatečného stravování a nemilosrdného trestání utekly. Nové vedení Společnosti přijalo nové dětí, řádně je ošatilo a obnovilo plně provoz manufaktury, dále na zámeckém svahu založili morušovou plantáž k pěstování bource morušového k následnému hedvábnictví. Vzestup manufaktury pokazila v sedmdesátých letech osmnáctého století neúroda a následně chudoba, tudíž se nedostávalo odbytu místních produktů. Přesto se podnik držel dál, ale již v menším rozsahu (jen 50 dětí).
Roku 1777 Marie Terezie odpustila Kinskému a Valdštejnovi půjčku 8000 Zl. Část výroby zamýšlel Kinský přesunout do svého dalšího podniku ve Sloupu. R. 1779 na bělském zámku pobývalo již jen 30 dětí a zachovány byly jen 3 obory: kloboučnictví, pletení punčoch a šití. Přádelna zanikla.
Ještě roku 1783 se posílaly klobouky a punčochy do Lipska. R. 1788 (osm let po smrti J. M. Kinského) zanikla manufaktura zcela. Další rok se již zámek upravoval zpět k bydlení panstva. Od r. 1855 (za hr. Kristiána z Valdštejna) zde byla otevřena lesnická škola.

Výstavba „Informačního centra s expozicemi na Zámku Bělá pod Bezdězem“ byla dotována Evropskou unií prostřednictvím Regionálního operačního programu Střední Čechy.
OTEVÍRACÍ DOBA
PROHLÍDKY
Mimo sezónu
pouze po telefonické domluvě
736 162 787 nebo 313 034 288
Květen, červen a září
sobota a neděle
9:00; 11:00; 13:00; 15:00
pondělí až pátek
pouze po telefonické domluvě
Červenec a srpen
pondělí - neděle
9:00; 11:00; 13:00; 15:00
VSTUPNÉ
Zámecký okruh
dospělí 50 Kč
děti a důchodci 25 Kč
Expozice
Dětská manufaktura a sklepy
dospělí 20 Kč
děti a důchodci 10 Kč

 

KONTAKTY
Informační centrum s expozicemi
Zámek 1
294 21  Bělá pod Bezdězem

tel.: 313 034 288
mobil: 736 162 787
ic©mkzbela.cz
mapa
© 2012 - 2017 MKZ Bělá pod Bezdězem, ilustrace Oldřich Jelen, vytvořil Webmaster, starší články najdete v Archívu