Česká brána Klikni: Hrad Bezděz Klikni: Městská kulturní zařízení - Knihovna V. Holana Klikni: Radnice - Městský úřad Mařatkův pomník Na Stráž Klikni: Římskokatolická farnost Bělá pod Bezdězem Zámek Bělá pod Bezdězem hlavička
šipka
šipka
šipka
šipka
šipka
ZÁMEK
MUZEUM PODBEZDĚZÍ

K. H. Mácha na Valdštejnském panství

Bělská městská expozice, která vznikla v rámci projektu LAG Podralsko „U nás je taky hezky!“ je umístěna v druhém patře jihozápadního křídla bělského zámku v čerstvě opravených prostorách tří sálů. Rekonstrukce těchto prostor byla možná díky finanční podpoře získané za pomoci operační skupiny Lag Podralsko a města Bělá pod Bezdězem. Nosným motivem celé expozice je básník Karel Hynek Mácha, jeho dílo a fenomén Máchova kraje. Básník přichází do Boleslavského kraje na Valdštýnské panství v srpnu 1832 a je okouzlen nejen krásou krajiny a jejích tajúplných zákoutí, rozervaných skal, zřícených hradů a hlubokého hvozdu, ale i vyprávěním starých příběhů, které dávno odvál čas.

Loupežníci, velmi oblíbené téma lidové zábavy, loutkového divadla, kramářských písní, „brakové“ četby, ale také vrcholné poezie a prózy, představené zde Máchovým Májem a Vančurovou Markétou Lazarovou. O loupežnících vypráví i padesát pověstí z našeho kraje a některé jsou pořádně krvavé.

V lesích se ale netoulali jen loupežníci.  Hospodařili tu hajní a lesníci, pracovali dřevaři a lesní dělníci, odpočívala a lovem se bavila šlechta. Zbytky Valdštýnska, lesní „eremitáže“ nedaleko Bělé, jsou toho dokladem a svědectvím, z kterého mnoho nezbylo. Přesto by bylo dobré to málo, co zbylo, vzkřísit a zachovat dalším generacím. Snad k tomu bělská expozice trochu přispěje.

Po Karlu Hynku Máchovi jsme pojmenovali kraj i jezero. Kraj i rybník jsou tu od nepaměti, jen básník uchopil jejich krásu a začaroval ji do básně, sugestivní pohádky. Ale život jde dál a fenomén turistiky je tu, jak ukazují panely v další místnosti.

 

 

Vývoj turismu na Valdštejsnkém panství s výrazným přihlédnutím k Máchovou jezeru

Ve druhém sále městské zámecké expozice „Na Valdštejnském panství“ se nachvilku ocitneme na pláži Máchova jezera (Velkého rybníku), jednoho z center turizmu na Valdštejnských panstvích. Kolébkou těchto aktivit byl jistě vinný šenk na Klůčku, který na počátku 19. století nechal postavit a provozoval  Johan Nepomuk Kampe, dokský rodák a pražský vinárník. K šenku patřilo koupaliště v Břehyňském zálivu Velkého rybníka a půjčovna loděk. Od roku 1811 vlastnil a provozoval šenk Antonín Tietze, zeť Johana Kampeho, který roku 1825 na Myším ostrůvku, uprostřed jezera, postavil besídku. Po roce 1841, kdy šenk zanikl, užíval koupaliště pod Klůčkem hrabě Valdštejn k odpočinku své rodiny. O rekreaci a turizmu na Máchově jezeře toho na naší improvizované pláži najdete víc. Také „Máchovy stopy v krajině“.

Malou ukázku přinášíme v textu věnovanému vývoji lodní dopravy na Máchově jezeře.
(Autorkou následujícího textu je PhDr. Renata Mauserová):

LODĚ NA MÁCHOVĚ JEZEŘE
Když se počátkem 20. století (r. 1903) objevily první loďky na Čepelském rybníku, byl Velký rybník, dnešní Máchovo jezero, ještě zcela uzavřen koupání a rekreaci. Stačilo pouhých dvacet let, aby se situace obrátila.

V roce 1926 byla ustanovena lázeňská správa sestávající z 5 členů, jejíž bilance se předkládaly radě dokské obce. Vlastní podnik vznikal postupně od r. 1920, kdy koupila obec od majitele velkostatku hraběte Adolfa z Valdštejna parcely za 63.000 Kč pod podmínkou, že prodávající strana, tj. hrabě Valdštejn, nucený pozemkovou reformou k odprodeji, má právo účastnit se 40% na kapitálu zamýšlené akciové společnosti. Zakoupené pozemky tvořily potřebné parcely pro pláže a háje na pobřeží Máchova jezera. Celkový provoz byl rozdělen na pobřežní zařízení a plavební podnik, jehož se účastnil z poloviny velkostatek.Ale až po roce 1928, kdy byla velkoryse rozšířena hlavní pláž i přístupové cesty, se Velký rybník, dnešní Máchovo jezero, plně otevřel rekreaci.

Vznikající plavební podnik už v roce 1920 zakoupil malý útulný parníček Greif. Jeho spuštění na vodu v červnu 1920 bylo velkou událostí tehdejšího léta. Parníček ozdobený třepotajícími se barevnými fáborky hodinu co hodinu převážel letní hosty a možná i domácí z Doks do Starých Splavů a zpět. V roce 1924 se na Velkém rybníku vedle dýmajícího parníčku objevila větší a také rychlejší motorová loď Maria. Inu pokrok se zastavit nedá, i když ne vždy přeje klidu a romantice. Okolo roku 1930 byste se už parníčkem Greif po Velkém rybníku neprojeli, neboť ho vystřídala další motorová loď, a sice Tista. V turistickém průvodci Bad Hirschberg und Tahmmühl z roku 1931 čteme:„Dopravu se Starými Splavy zajišťují dva motorové čluny, z nichž jeden jezdí podle vlakového jízdního řádu. Nové elegantní rychlé motorové čluny slouží výletníkům k dosažení míst v blízkém okolí Doks. Lístky na motorové lodě i loďky jsou k dostání u pokladny na pláži. V zájmu chovu ryb a k ochraně dalších vodních živočichů, kteří hnízdí v zátokách jezera, je vjezd do zátok a do oblasti kolem Myšího ostrůvku přísně zakázán. Na všechny člunaře, plavce a přátele našeho rybnikářství je proto směrována srdečná prosba, aby měli tento zákaz na zřeteli.“

Po druhé světové válce dále brázdily vody Máchova jezera dvě motorové lodi, nikoli však Maria a Tiska, ale Jarmila a Hynek. Nová doba, nová jména.

Loď Jarmila alias Marie byla vyrobena v roce 1924 v berlínských loděnicích Dekumag. Je dlouhá  12,62 m, široká 2,84 m a pobere nejvíce 50 osob.

Tista, dnes užívající jméno Hynek, byla vyrobena v roce 1930 rovněž v Berlíně. Koncem 90. let 20. století prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Je dlouhá 15,70 m, široká 2,90 m a bezpečně převeze 70 osob.

V pozdním jaru roku 1959 byla v přístavišti ve Starých Splavech spuštěna na vodu moderní a velkokapacitní motorová loď Máj. Byla vyrobena v loděnicích Štěchovice. Je to jediná loď českého původu na Máchově jezeře. Je dlouhá 29,55 m, široká 5,77 m, pobere 250 osob a plně naložená může jet rychlostí 20 km/hod. Nejmladší lodí je Racek. Byla vyrobena v Budapešti v roce 1966. Je dlouhá 26,55 m, široká 5,32 m a její nosnost je do 160 osob.

Informace o jízdním řádu lodí a ceně jízdenky naleznete na internetových stránkách společnosti REGIO-MK.

OTEVÍRACÍ DOBA
PROHLÍDKY
Mimo sezónu
pouze po telefonické domluvě
736 162 787 nebo 313 034 288
Květen, červen a září
sobota a neděle
9:00; 11:00; 13:00; 15:00
pondělí až pátek
pouze po telefonické domluvě
Červenec a srpen
pondělí - neděle
9:00; 11:00; 13:00; 15:00
VSTUPNÉ
Zámecký okruh
dospělí 50 Kč
děti a důchodci 25 Kč
Expozice
Dětská manufaktura a sklepy
dospělí 20 Kč
děti a důchodci 10 Kč

 

KONTAKTY
Informační centrum s expozicemi
Zámek 1
294 21  Bělá pod Bezdězem

tel.: 313 034 288
mobil: 736 162 787
ic©mkzbela.cz
mapa
© 2012 - 2017 MKZ Bělá pod Bezdězem, ilustrace Oldřich Jelen, vytvořil Webmaster, starší články najdete v Archívu